Senji a já

 Následující dny

Další dny to probíhalo podobně. Senji mě pořád klovala, až před pár dny se tento zlozvyk odnaučila. Trochu jsem se obávala pátku, protože to k nám měla přijet Jana, naše kamarádka, jež nás učila francoužštinu. (Mimochodem, tento jazyk se učím zcela dobrovolně, a moc mě to baví, a nikdy s tím nechci přestat!!!) Bála jsem se, jak bude Senji na přítomnost úplně cizího člověka reagovat.

Jakmile naše kamarádka přijela, ihned jsem jí ukázala svojí novou kamarádku. Byla jí nadšená, protože sama měla kdysi papouška. Přestože Senji ze začátku vyváděla, po chvíli se uklidnila a my se mohli začít učit. I když, musím se přiznat, že jsme s Janou spíš obdivovali Senjinku, než abychom se něco pořádně učili. Moje papouščí kamarádka byla tou pozorností úplně rozjařená. Samozřejmě předváděla, jaké legrační zvuky se naučila.